BLUDIČNÍK MLSNÝ

Bludičníci mlsní jsou skřítci domácí nepolétaví noční. Bydlí převážně v ovocných sadech blízko lidských obydlí. Taky je můžete spatřit v lesích a loukách téměř po celém Poodří. Jejich život začíná v noci, kdy chodí po zahradách anebo lesních stráních a mlsají. Hlavně v létě, když zrají nejrůznější sladké plody všeho druhu, si rádi pochutnávají na jahodách, třešních, divokých višních, malinách, ostružinách a borůvkách. Někdy se stane, že jim přes nos zavane vůně čerstvě upečených koláčů nebo buchet. To pak chodí tajně, aby je nikdo neviděl, loupit kousky dobrot z plechu, které hospodyňky nechávají vystydnout na okenním parapetu. Skřítků nočních není mnoho a patří mezi vzácné druhy. Své domečky si staví pod zemí, v kořenech vysokých stromů a dostat se k nim není vůbec snadné. Jsou ukryté opravdu velmi hluboko.
Skřítci jsou asi půl metru vysocí. Mají delší špičaté uši a velký nos. Bludičníci dostali název proto, že jim uši i nos ve tmě svítí a tak by si člověk mohl pomyslet, že vidí světlušku nebo bludičku. Ty se u nás vyskytují také, ale o tom je zase jiný příběh. Bludičníci nosí na hlavách malé čepice s bambulkou uprostřed. Kolem krku si uvazují šálu, většinou modré barvy a oblékají se do hnědých košilek a zelených kalhot.
Jsou opravdu velmi mlsní a sní téměř všechno, na co přijdou, co je sladké a co jim přijde do cesty. Ve světě mezi ostatními skřítky nemají žádnou důležitou funkci. Spíš právě naopak se před nimi mají všichni ostatní na pozoru. Bludičníci nejsou zlí, ale jakmile se dostanou k někomu do spižírny, v momentě zhltnou všechno, co uvidí.